Jak šel čas s xDSL

2016

Když jsme v roce 2016 stavěli RD, podařilo se mi domluvit připojení na metalickou síť Cetinu. V podstatě jsem nachystal všechny chráničky a stačilo jen protáhnout kabel z nejbližšího místa na hranici pozemku. Od ústředny jsme vzdáleni cca 880m a tak jsem ani nečekal žádné rychlostní zázraky, příslib bylo ADSL kolem 8/0,5 Mbps. O to větší bylo překvapení, když dosažitelná rychlost byla 18/2 Mbps v režimu VDSL. Zásadně jsem chtěl pevné připojení, protože cokoliv bezdrátového v 5 GHz zde bylo velmi nespolehlivé a pomalé.

2019

20.8.2019 došlo k dalšímu vylepšení parametrů linky a sice vypnutím DPBO maskování. To mělo za následek navýšení synchronizační rychlosti a vylepšení parametrů linky. Synchronizační rychlost byla najednou 24/2, tedy plná rychlost tarifu 20 Mbit. Zároveň s tím proběhl test, zda by bylo možné provozovat i až 50 Mbit v té době ještě bez bondingu. To je ten navýšený úsek viz obrázek níže. Maximum by mohlo být až 33M, ale protože to bylo velmi na hraně, v případě většího kolísání SNR by mohlo dojít k odpojení. Proto k této změně nakonec nedošlo.

2020

K posledními navýšení došlo 24.2.2020, kdy se objevila dostupnost bondingu a mohl jsem tak být jedním z prvních uživatelů v Šumperku. Technik  nainstaloval novou dvoupárovou zásuvku, připojil Terminator a už to jelo v plné své kráse. Dostupná rychlost byla 55/5 Mbps a v té době ji uměl zařídit jen Metronet a pár dalších ISP mimo velkou trojici. Proto jsem zvolil Metronet, který zároveň nabízel veřejnou IPv4 a IPv6 adresu v ceně služby. S jejich přístupem jsem byl nadmíru spokojen.

Později v průběhu roku 2020 se objevila možnost připojení přes pásmo 60 GHz. Kapacitně to byla úplně jiná dimenze a tak jsem se nechal „ukecat“, VDSL jsem zrušil a přešel na bezdrát. Z počátku to bylo perfektní připojení, super odezva 8ms, stabilita i rychlost (250/50). První problémy se ale projevili v zimě, kdy začalo mrznout a na anténě se začala dělat námraza. V té době spoj několikrát za den vypadnul a později jsem zjistil i problém s řízením rychlosti, což mělo za následek, že rychlost na jednom vlákně byla někdy i pod 20 Mbit. Proto jsem se rozhodl vrátit ke spolehlivému a rychlostně dostačujícímu VDSL v bondingu sice s 50M, ale zato stabilními.

2021

A tak jsem chtěl po STOP stavu Cetinu na instalace bondingu, který trval přes celé Vánoce až někdy do února 2021, vrátit na VDSL. K mému údivu však byla objednávka na 50M od T-Mobilu zamítnuta. Prý na naší adrese není bonding dostupný. To samozřejmě nejde dohromady s tím, že jsem ho již měl, tak jak je to možné?! Později jsem dostal informaci, že musí na ústředně TR-SUMP77 proběhnout update SW (nynější je 177.161) a do té doby jsou instalace bondingu pozastavené.

Zmíněný rozvaděč je od spol. Nokia a v tuto chvíli on i jemu podobní systémově nepodporují bonding. Z toho důvodu je čeká aktualizace software. K upgrade podobných rozvaděčů bude docházet po celé ČR.

To by se dalo akceptovat, kdybych se od souseda nedozvěděl, že mu jdou zítra instalovat bonding … Jak je to možné? To bohužel nikdy nezjistím. Závěr pro mě jako koncového zákazníka je, že Cetin momentálně přestal zrychlovat a jde cestou zpomalování.

Aktuální situace je tedy taková, že jsem se z 50/5 v roce 2020 dostal na 20/5 v roce 2021.

Jaký je Nordic 5G Plus Internet

Objednávka

Proces objednání a zřízení služby je kapitola sama pro sebe jak už v dnešní době bývá zvykem. Podařilo se mi to až napotřetí 🙂
Po první objednávce se nikdo neozval ani po týdnu, tak jsem obj. zrušil. Po několika týdnech jsem opakoval pokus, už to bylo lepší, ale stále první kontakt trval několik dní, během kterých mi můj původní ISP opravil linku, takže nebyl důvod přecházet jinam nakonec. Avšak čas i mysl uzrála a já chtěl 5G ready technologii stejně zkusit, už kvůli rychlosti.
Třetí objednávka proběhla dle mých představ, tedy jeden den objednáno a hned druhý den proběhl telefonický kontakt pro domluvení termínu instalace. Jen je třeba si pohlídat případnou veřejnou IP adresu nebo slevu za doporučení! Vše se píše jen do poznámky a tak je zde prostor pro chyby.
Začátky byly asi komplikované proto, že se měl ozvat technik sám, což se běžně nestane, technik není obchoďák. Teď to již reší vyškolení operátoři, takže to běží jako po drátkách.


Instalace

Instalace již proběhla hladce. Technik dojel ve stanovený čas s anténou Gemtek WLTGG-123 (skládá se z antény 3,7 GHz a vnitřní jednotky). Z mé strany bylo vše nachystané, takže jen stačilo vložit SIM, vyzkoušet signál alespoň z okna a mohlo se montovat na stožár.
Měřený signál SINR kolísal od 5-20 dB, ale většinou se držel kolem 16. Pro 100 Mbit je údajně optimálních 20 dB. Potvrdilo se, že ani pásmo 3,7 GHz není tak odolné co se rušení ze sousedních pásem a sektorů týká. V podstatě vadí i nevhodně volené sektory blízkých Nordic BTS. Naštěstí je to v přijatelných mezích a anténa se dá poměrně dobře i dosměrovat (i když na to nevypadá). Stejně tak ji vadí porušení fresnelovy zóny (např. betonové tašky střechy).
Technik tedy vyzkoušel vlastní TCP test přímo z jednotky v obou směrech pro ověření parametrů linky, vše si zaznamenal, předvedl a sepsal protokol. Vše v naprostém pořádku až na zapomenutou pevnou IPv4 adresu. Ta se někde v procesu objednávky ztratila, i když v objednávce byla uvedena (píše se do poznámky, protože na to není kolonka). Technik ji dořešil po telefonu a během týdne byla pevná IP adresa aktivní, přišlo potvrzení SMSkou.

Co se týče routeru, WiFi část má dle mého názoru kvalitní a nebyl problém se signálem a plnou rychlostí v celém domě v obou pásmech. Nebyl problém dosáhnout 100M na mobilu. Smůlu má ten, kdo ho bude používat v režimu bridge, stejně jako já. Protože ani Mikrotik CAP AC (také dualband) nebyl dostačující pro dosažení plné rychlosti tohoto Internetu. Pořád jsem se pohyboval na úrovni 50-80 Mbps. Až Ubiquita Unifi AC neměla problém, takže pozor na to.

Vnitřní router Gemtek WLTGG-123

  • Přenosová rychlost až 300 Mb/s (pásmo 2,4 GHz) nebo 867 Mb/s (pásmo 5 GHz)
  • Wi-Fi standard ve verzích 802.11 a/b/g/n/ac
  • 4 LAN porty pro připojení síťových zařízení s rychlostí až 1 Gb/s

 


Používání

Ve zkratce, Internet funguje jak má. Gemtek se drží dlouhé dny až týdny bez odpojení od základové stanice. Odpojení si pravděpodobněji způsobím sám restartem při přepínání režimů. Ještě se asi za dobu 2 měsíců nestalo, že bych registroval nějaký výpadek nebo problém s rychlostí. Naopak si myslím, že se parametry postupně zlepšují, ale nemám to jak dokázat.
Níže např. graf přenosů, že i v delším čase je možné dosáhnout stabilní rychlosti bez omezování. Dále graf pingu na předchozím VDSL a na současném Nordicu.


IPv4 a IPv6

Na přání je možné objednat pevnou IPv4 adresu. V tarifu Nordic 5G (40/4 Mbps) stojí 95 Kč/měsíc a u rychlejšího 5G Plus jen 15 Kč/měsíc. Je tedy opravdu výhodnější vzít rovnou rychlejší tarif pokud je jedna z podmínek pevná IP adresa, protože rozdíl v ceně tarifů je 160 Kč. Zaplatíte v součtu o 80 Kč víc, ale budete mít pevnou IP a 2,5x větší rychlost.

Co se IPv6 týče, ta je zatím v nedohlednu a podpora stále odpovídá stejnou větou „IPv6 rozhodně v budoucnu plánujeme, ale od kolegů zatím nemáme potvrzen konkrétní termín“ = nezajímá nás to. Jedinou možností jak získat IPv6 je potom např. 6to4 tunel od Hurricane Electric na tunnelbroker.net. Nastavení na Mikrotiku je jednoduché, ale vyžaduje pevnou IPv4 adresu, aby bylo možné sestavit tunel. Ten bohužel nelze sestavit pokud je Gemtek jednotka v režimu NAT (vysvětleno v části Bridge).

Bridge

WAN část vnitřní jednotky je možné nastavit ve 4 režimech – NAT, bridge, tunel a router.

Výchozí a doporučovaný Nordicem je NAT. V tomto režimu je to klasický router s vnitřní sítí 192.168.15.0/24 s DHCP. Bylo mi vysvětleno, že jen v tomto režimu se na router technici dostanou a mohou provádět vzdálenou diagnostiku, test rychlosti, update FW a podobně. Pokud tedy za jednotku chceme dát Mikrotik a na něm si spravovat pokročilý firewall a podobně, je potřeba zapnout DMZ na IP adresu Mikrotiku. Na běžný provoz toto řešení funguje dobře, ale ve speciálních případech to má svá omezení. Nepodařilo se mi rozchodit PPTP server pravděpodobně kvůli GRE protokolu a ani 6to4 tunel. Není to tedy plnohodnotné DMZ jak by se dalo očekávat. Funguje prostě na klasický TCP a UDP provoz.
V tomto režimu se jinak jednotka chová stabilně, internet funguje v podstatě plnou rychlostí a měřáky to potvrzují.

Druhý užitečný režim je Bridge. Ten využijí firmy i nadšenci. Na Mikrotiku je potřeba mít nastaveného DHCP klienta na WAN portu, protože Gemtek se chová v tomto módu jako transparentní router. Předá DHCP request i DHCP offer Mikrotiku, čímž náš router získá IP adresu, bránu a DNS pro přístup do internetu. Takto jednoduše je to udělané, žádné PPPoE a podobně, sám jsem byl překvapen. V tomto nastavení funguje PPTP i 6to4 tunel. Jediná malá nevýhoda je, že se mi zdá v tomto režimu vše pomalejší a zvláště web rychlost.cz funguje prapodivně při testu uploadu. Nepodařilo se mi přijít na to čím to je, jakoby se v modemu něco brzdilo a trvalo delší dobu než vše naběhne na plnou rychlost. Protože stahování ISO image funguje stejnou rychlostí v obou režimech, jen speedtesty reagují jinak..

Rychlost

Musím uznat, že rychlost je opravdu slušná a velmi často se blíží udavaným hodnotám 100/10 Mbps. Měření níže vznikly ve večerní špičce mezi 21-22h, takže to není vůbec špatný výsledek. Přes den není problém získat plných 100 Mbit a zvlášte pokud jde o ustálený provoz.

 

Režim NAT

Režim Bridge

SNMP

Bohužel, ze SNMP se toho moc užitečného vyčíst nedá. Očekával jsem, že půjde alespoň vytáhnout hodnota SINR. Celý web je nějaký .NET a hromada Javascriptu, takže se z toho pro potřeby Zabbixu nedají pořádně vytáhnout ani data přes curl.

root@rs1:~# snmpwalk -v 2c -c public 192.168.15.1
iso.3.6.1.2.1.1.1.0 = STRING: "Linux gdm7243 3.10.0-uc0 #3 Thu Jul 25 15:08:00 CST 2019 armv7l"
iso.3.6.1.2.1.1.2.0 = OID: iso.3.6.1.4.1.8072.3.2.10
iso.3.6.1.2.1.1.3.0 = Timeticks: (17179) 0:02:51.79
iso.3.6.1.2.1.1.4.0 = STRING: "sysContact"
iso.3.6.1.2.1.1.5.0 = STRING: "RDB-RM"
iso.3.6.1.2.1.1.6.0 = STRING: "sysLocation"
iso.3.6.1.2.1.1.8.0 = Timeticks: (51) 0:00:00.51
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.2.1 = OID: iso.3.6.1.6.3.1
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.2.2 = OID: iso.3.6.1.6.3.16.2.2.1
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.2.3 = OID: iso.3.6.1.6.3.11.3.1.1
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.2.4 = OID: iso.3.6.1.6.3.15.2.1.1
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.2.5 = OID: iso.3.6.1.6.3.10.3.1.1
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.3.1 = STRING: "The MIB module for SNMPv2 entities"
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.3.2 = STRING: "View-based Access Control Model for SNMP."
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.3.3 = STRING: "The MIB for Message Processing and Dispatching."
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.3.4 = STRING: "The management information definitions for the SNMP User-based Security Model."
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.3.5 = STRING: "The SNMP Management Architecture MIB."
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.4.1 = Timeticks: (50) 0:00:00.50
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.4.2 = Timeticks: (51) 0:00:00.51
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.4.3 = Timeticks: (51) 0:00:00.51
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.4.4 = Timeticks: (51) 0:00:00.51
iso.3.6.1.2.1.1.9.1.4.5 = Timeticks: (51) 0:00:00.51
iso.3.6.1.2.1.11.1.0 = Counter32: 23
iso.3.6.1.2.1.11.2.0 = Counter32: 23
iso.3.6.1.2.1.11.3.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.4.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.5.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.6.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.8.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.9.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.10.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.11.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.12.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.13.0 = Counter32: 33
iso.3.6.1.2.1.11.14.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.15.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.16.0 = Counter32: 37
iso.3.6.1.2.1.11.17.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.18.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.19.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.20.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.21.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.22.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.24.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.25.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.26.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.27.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.28.0 = Counter32: 47
iso.3.6.1.2.1.11.29.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.30.0 = INTEGER: 2
iso.3.6.1.2.1.11.31.0 = Counter32: 0
iso.3.6.1.2.1.11.32.0 = Counter32: 0

Traceroute a odezva

traceroute to google.cz (172.217.23.227), 64 hops max, 72 byte packets
 1  10.1.1.254 (10.1.1.254)  3.009 ms  1.901 ms  2.051 ms
 2  172.18.21.134 (172.18.21.134)  28.455 ms *  41.268 ms
 3  172.18.21.129 (172.18.21.129)  27.800 ms  29.436 ms  44.000 ms
 4  172.18.21.206 (172.18.21.206)  26.030 ms  27.326 ms  22.919 ms
 5  78.136.132.27 (78.136.132.27)  27.203 ms  28.919 ms  26.292 ms
 6  cust-nordictelecom.supernetwork.cz (88.86.99.2)  30.759 ms  27.975 ms  29.827 ms
 7  cust-nordictelecom.supernetwork.cz (88.86.99.1)  30.066 ms  29.545 ms  29.907 ms
 8  vl9.ttc-ar-klc1.superhosting.cz (88.86.96.105)  30.197 ms  28.018 ms  26.009 ms
 9  google.peering.cz (91.213.211.170)  28.811 ms  28.199 ms  25.987 ms
10  108.170.245.33 (108.170.245.33)  29.965 ms  28.194 ms  29.642 ms
11  108.170.238.157 (108.170.238.157)  29.978 ms  40.650 ms  28.509 ms
12  prg03s06-in-f227.1e100.net (172.217.23.227)  30.197 ms  52.030 ms  25.884 ms

 

traceroute to seznam.cz (77.75.75.176), 64 hops max, 72 byte packets
 1  10.1.1.254 (10.1.1.254)  9.718 ms  1.998 ms  1.810 ms
 2  172.18.21.134 (172.18.21.134)  49.826 ms *  66.437 ms
 3  172.18.21.129 (172.18.21.129)  40.748 ms  37.100 ms  35.224 ms
 4  172.18.21.206 (172.18.21.206)  50.083 ms  39.305 ms  50.616 ms
 5  78.136.132.27 (78.136.132.27)  26.413 ms  36.569 ms  35.193 ms
 6  78.136.132.17 (78.136.132.17)  56.023 ms  37.855 ms  40.154 ms
 7  78.136.132.18 (78.136.132.18)  44.563 ms  44.784 ms  35.245 ms
 8  nix2.seznam.cz (91.210.16.194)  28.057 ms  42.759 ms  39.979 ms
 9  n7k-ng-a-vdc-1-po1.seznam.cz (185.66.188.9)  24.959 ms  39.563 ms  45.064 ms
10  n7k-ng-a-vdc-2-po3.seznam.cz (185.66.188.21)  30.582 ms  45.059 ms  44.645 ms
11  www.seznam.cz (77.75.75.176)  44.841 ms  29.961 ms  42.453 ms

 

traceroute to youtube.com (216.58.201.110), 64 hops max, 72 byte packets
 1  10.1.1.254 (10.1.1.254)  4.297 ms  1.875 ms  2.131 ms
 2  172.18.21.134 (172.18.21.134)  29.634 ms *  37.461 ms
 3  172.18.21.129 (172.18.21.129)  56.775 ms  50.490 ms  38.711 ms
 4  172.18.21.206 (172.18.21.206)  50.948 ms  48.381 ms  24.795 ms
 5  78.136.132.27 (78.136.132.27)  24.939 ms  25.369 ms  44.010 ms
 6  cust-nordictelecom.supernetwork.cz (88.86.99.2)  39.928 ms  28.787 ms  24.843 ms
 7  cust-nordictelecom.supernetwork.cz (88.86.99.1)  60.166 ms  39.505 ms  23.117 ms
 8  unn-88-86-96-107.superhosting.cz (88.86.96.107)  27.887 ms  39.721 ms  51.275 ms
 9  google.peering.cz (91.213.211.170)  38.719 ms  34.428 ms  40.328 ms
10  108.170.245.33 (108.170.245.33)  50.940 ms  47.601 ms  28.496 ms
11  108.170.238.235 (108.170.238.235)  41.736 ms  51.229 ms  29.299 ms
12  prg03s02-in-f110.1e100.net (216.58.201.110)  25.378 ms  24.076 ms  26.249 ms

 

traceroute to cesnet.cz (195.113.144.230), 64 hops max, 72 byte packets
 1  10.1.1.254 (10.1.1.254)  2.884 ms  1.974 ms  2.454 ms
 2  172.18.21.134 (172.18.21.134)  26.928 ms *  54.487 ms
 3  172.18.21.129 (172.18.21.129)  26.775 ms  22.388 ms  26.876 ms
 4  172.18.21.206 (172.18.21.206)  25.015 ms  27.332 ms  26.894 ms
 5  78.136.132.27 (78.136.132.27)  25.114 ms  29.965 ms  28.801 ms
 6  78.136.132.17 (78.136.132.17)  32.836 ms  26.029 ms  24.885 ms
 7  78.136.132.18 (78.136.132.18)  26.968 ms  29.339 ms  28.375 ms
 8  nix1-100ge.cesnet.cz (91.210.16.191)  27.197 ms  32.587 ms  25.831 ms
 9  195.113.156.101 (195.113.156.101)  31.132 ms  28.949 ms  30.259 ms
10  www.cesnet.cz (195.113.144.230)  28.662 ms  27.695 ms  29.232 ms

Internet na 3,7 GHz – Poda vs Nordic

Stále mi leží v hlavě myšlenka, jestli 5G ready sítě opravdu mohou nahradit pevné připojení po kabelu (VDSL, CMTS nebo optika). Při bližším prozkoumání parametrů BTS dvou nových hráčů na trhu, tedy Pody a Nordic Telecomu, jsem došel k zajímavým výsledkům z pohledu agregace.

Dříve se na VDSL uváděla agregace 1:50, ale to již dnes neplatí a výsledná agregace je spíše v rukách ISP, kterého si zvolíte. Pointa je v tom, že Cetin prostě záměrně neagreguje a snaží se dodat přípojku v plné kapacitě dle velkoobchodní nabídky. Jestli je to pravda nebo ne, se můžeme jen dohadovat. Reálné výsledky to však potvrzují. Mohou také využít toho, že v případě metaliky k uživateli opravdu vede vyhrazený pár kabelů, takže žádné sdílení.

Naproti tomu internet přes LTE technologii využívá sdíleného radiového spektra s použitím TDD technologie, časové sloty pro download a upload. Celková kapacita sektoru je tedy omezená a hlavně sdílená mezi připojené účastníky. Při běžném provozu asi nenastane problém, ale představme si, že po práci každý přijde domů a zapne si IPTV nebo youtube (10Mbps). Stačila by 1/5 lidí, v případě Nordicu 20 klientů a je téměř po kapacitě sektoru 200 Mbps. Co bude dělat zbylých 80 lidí?

Čekám na vyjádření Pody a Nordic Telecomu, jaké jsou aktuální parametry na sektor.

Z parametrů obou ISP mi přijde, že Poda jde cestou stability a jistoty, Nordic Telecom chce plnit plány a proto má limit na sektor dvojnásobný.  Ten má však nespornou výhodu v tom, že může v případě dosažení kapacity sektoru aktivovat dalších 40MHz pásma. Otázka však je, zda si tento limit uvědomují a další klienty by na danou buňku už nepouštěli (nebo jen velmi opatrně). Co si budeme namlouvat, jde tu hlavně o peníze a ne spokojené měřiče…

Máte někdo prosím reálnou zkušenost s Podou nebo Nordicem? Odezva, rychlost, stabilita, spokojenost. Díky.

 PodaNordic Telecom
Frekvence [GHz]3,73,7
Vydražená šířka pásma [MHz]4080
Použitá šířka pásma/sektor [MHz]2040
Kapacita/sektor [Mbps]100200
Počet klientů na sektor45100
Při 100Mbps/klient je agregace1:451:50

Zdroj: KKTS Plzeň 13.9.2018, KKTS Brno 17.4.2019

Cetin a vectoring

Stále jsem bez vectoringu

Ačkoliv má Cetin aktivní vectoring na cca 98% předsunutých DSLAMech, tak na těch starších a větších ústřednách to tak růžové není. Poslední moje informace jsou takové, že k zapnutí vectoringu na větších kolokačních ústřednách by mělo dojít na podzim tohoto roku. Je to samozřejmě odhad. Bohužel listopad se nezadržitelně blíží, ale v modemu zatím stále nevidím zapnutý vectoring. Zkouším to na modemu ZyXEL VMG1312 a Comtrend VR-3031eu. ZyXEL má tu nevýhodu, že stav vectoringu nezobrazuje ani přes telnet. Proto uvádím výsledky z Comtrendu.

Přes aplikaci DSL stats je možné se podívat na stav vectoringu v záložce „Telnet data“ -> „Vectoring“. Vectoring state 5 potom znamená „without vectoring“, tedy bez vectoringu. Aktivní stav by byl značen číslící 1. Jsem zvědav, kdy se dočkáme. Z pohledu dosažitelných rychlostí je opravdu škoda nemít ho zapnutý, zvláště pokud to HW podporuje.

Comtrend VR-3031eu

adsl info --vectoring
adsl: ADSL driver and PHY status
Status: Showtime
Last Retrain Reason:    200000
Last initialization procedure status:   0
Max:    Upstream rate = 6752 Kbps, Downstream rate = 32839 Kbps
Bearer: 0, Upstream rate = 2240 Kbps, Downstream rate = 24128 Kbps
Bearer: 1, Upstream rate = 0 Kbps, Downstream rate = 0 Kbps
Vectoring state: 5
VCE MAC Address: 0:0:0:0:0:0
Total error samples Ethernet pkts sent: 0
Total error samples Ethernet pkts discarded: 0
Total error samples statuses sent: 0
Total error samples statuses discarded: 0

První Edge Dev s jádrem Chromium je na světě!


Dnes bylo rozesláno v rámci Microsoft Insider komunity oznámení, že je možné se zapojit do testování nové verze webového prohlížeče Edge nesoucí jméno Edge Dev, aby se aplikace nepletla se stávajícím integrovaným prohlížečem ve Windows 10.
Je opravdu zvláštní vidět v popisu Edge slovo Chromium a jiný open source software, ale je to správná cesta, kterou Satya Nadella rozhodl více než dobře.

Zapojit je možné se přes odkaz https://www.microsoftedgeinsider.com/en-us/ .

Testuji zatím jen chvíli a je pravda, že na první pohled je to přebarvený Chrome, ale co je pozitivní, zatím vše funguje. Pokud například používáte lištu záložek se složkami jako já, tak se už konečně nemusí pokaždé klikat na jednotlivou jednu složku pokud chci vidět její obsah. Teď stačí otevřít kliknutím pouze jedna složka a při přesunutí kurzoru na další se již automaticky vylistuje její obsah bez dalšího kliknutí. Relativně drobnost, ale při častém přepínání mezi oblíbenými je to nezbytné a šetřící čas.
Vše se pěkně naimportovalo z Chrome včetně hesel .. Tady nevím zda je to zrovna bezpečné, ale nezbývá mi než věřit. Horší než Facebook to snad s hesly nebude.

Systémové prostředky webových prohlížečů

Po dlouhé době jsem se dostal k otestování paměťových nároků aktuálních prohlížečů a výsledek je velmi zajímavý. Z počátku byl Chrome nenažraný, ale po cca 5min se některé procesy optimalizovaly a vyšel jako vítěz. Má nejmenší nároky na operační paměť a CPU. Druhé místo si dělí Edge a Firefox, které mají i podstatně větší nároky na energii, což pro přenosná zařízení není ideální.

Test jsem dělal na 18 stejných záložkách, kde byly statické stránky, formuláře, online video, magazíny atd.

Microsoft Edge 44.17763.1.0
Chrome Verze 71.0.3578.98
Firefox 64.0

 

Dropped packets na kartě Intel 82599EB 10-Gigabit

Síťová karta byla přidána do OS Debianu 6, správně se zavedl modul ixgbe a traffic na kartu byl kolem 1Gbit/s.

Výsledek:
0 packets captured
0 packets received by filter
0 packets dropped by kernel
197795 packets dropped by interface

Tcpdumpem šlo sledovat data několik minut po naběhnutí karty, ale potom se vždy dostala do stejného stavu. Verze ovladače byla 2.0.44-k2. Nepomáhalo ani navýšení bufferu na 4096 přes
ethtool -G eth2 rx 4096
.

Problém se vyřešil až s novým ovladačem 5.5.1 staženým z Intelu.

  1. stáhnout
  2. rozbalit
  3. najet do src
  4. make install
  5. cp -a /lib/modules/2.6.32-5-amd64/updates/drivers/net/ethernet/intel/ixgbe/ixgbe.ko /lib/modules/2.6.32-5-amd64/kernel/drivers/net/ixgbe/ixgbe.ko
  6. rmmod ixgbe; modprobe ixgbe

Voala, karta běží stabilně.

 

Pevný internet vzduchem po několika měsících

Po několika měsících provozu (konec roku 2017), kdy jsem odcházel z VDSL nastalo to, čeho jsem se velmi obával. Počet instalací PIV v mém okolí začalo přibývat a rychlost i stabilita šla znatelně dolů.
Prvním projev byl ten, že stačil větší provoz ve směru uploadu nebo jen atmosferický jev jako lokální chvilková bouřka a LTE jednotka se přepojila na jiný vysílač s lepším signálem. K přepojí stačí rozdíl cca 5-10 dBm v hodnotě RSSI. Huawei jednotka dá bohužel přednost silnějšímu signálu, nehledě na použité pásmo. V mém případě tedy došlo k přepojení z 1800 MHz (pásmo 3) na 800 MHz (tuším pásmo 20). Rychlost poklesla z 40/15 na 10/15 Mbps, ve špičkách i na cca 6/12 Mbps.
Jedinou možností jak se dostat zpátky na placenou rychlost bylo 20x zmáčknout tlačítko reconnect a doufat, že se jednotka přepne. Ale dělejte to každý týden jak cvičená opice. Jednoho dne už se mi to ani nepodařilo a tak jsem podal reklamaci připojení.
T-Mobile o těchto problémech naštěstí ví a tak s tím neměl sebemenší problém. Dle mého si řekli, že bude alespoň o jednoho „měřiče“ méně = méně stížností. To přitom nebyl můj cíl. Já chtěl situaci řešit s technikem, který problematice rozumí a bude schopen mi sdělit alespoň kdy dojde k posílení v naší oblasti. Toho jsem se bohužel nedočkal.
Výsledkem tedy bylo odpojení antény, ukončení služby a nyní jsem šťastně připojen na lokální Wifi sdružení SPKFree.NET. Popravdě, je to úleva nebýt vázán u telekomunikačního giganta. Flexibilita a přímá komunikace menších providerů a sdružení je k nezaplacení. Ale o tom více příště 🙂