Stále mi leží v hlavě myšlenka, jestli 5G ready sítě opravdu mohou nahradit pevné připojení po kabelu (VDSL, CMTS nebo optika). Při bližším prozkoumání parametrů BTS dvou nových hráčů na trhu, tedy Pody a Nordic Telecomu, jsem došel k zajímavým výsledkům z pohledu agregace.
Dříve se na VDSL uváděla agregace 1:50, ale to již dnes neplatí a výsledná agregace je spíše v rukách ISP, kterého si zvolíte. Pointa je v tom, že Cetin prostě záměrně neagreguje a snaží se dodat přípojku v plné kapacitě dle velkoobchodní nabídky. Jestli je to pravda nebo ne, se můžeme jen dohadovat. Reálné výsledky to však potvrzují. Mohou také využít toho, že v případě metaliky k uživateli opravdu vede vyhrazený pár kabelů, takže žádné sdílení.
Naproti tomu internet přes LTE technologii využívá sdíleného radiového spektra s použitím TDD technologie, časové sloty pro download a upload. Celková kapacita sektoru je tedy omezená a hlavně sdílená mezi připojené účastníky. Při běžném provozu asi nenastane problém, ale představme si, že po práci každý přijde domů a zapne si IPTV nebo youtube (10Mbps). Stačila by 1/5 lidí, v případě Nordicu 20 klientů a je téměř po kapacitě sektoru 200 Mbps. Co bude dělat zbylých 80 lidí?
Čekám na vyjádření Pody a Nordic Telecomu, jaké jsou aktuální parametry na sektor.
Z parametrů obou ISP mi přijde, že Poda jde cestou stability a jistoty, Nordic Telecom chce plnit plány a proto má limit na sektor dvojnásobný. Ten má však nespornou výhodu v tom, že může v případě dosažení kapacity sektoru aktivovat dalších 40MHz pásma. Otázka však je, zda si tento limit uvědomují a další klienty by na danou buňku už nepouštěli (nebo jen velmi opatrně). Co si budeme namlouvat, jde tu hlavně o peníze a ne spokojené měřiče…
Máte někdo prosím reálnou zkušenost s Podou nebo Nordicem? Odezva, rychlost, stabilita, spokojenost. Díky.
Síťová karta byla přidána do OS Debianu 6, správně se zavedl modul ixgbe a traffic na kartu byl kolem 1Gbit/s.
Výsledek:
0 packets captured
0 packets received by filter
0 packets dropped by kernel
197795 packets dropped by interface
Tcpdumpem šlo sledovat data několik minut po naběhnutí karty, ale potom se vždy dostala do stejného stavu. Verze ovladače byla 2.0.44-k2. Nepomáhalo ani navýšení bufferu na 4096 přes
ethtool -G eth2 rx 4096.
Problém se vyřešil až s novým ovladačem 5.5.1 staženým z Intelu.
stáhnout
rozbalit
najet do src
make install
cp -a /lib/modules/2.6.32-5-amd64/updates/drivers/net/ethernet/intel/ixgbe/ixgbe.ko /lib/modules/2.6.32-5-amd64/kernel/drivers/net/ixgbe/ixgbe.ko
Po několika měsících provozu (konec roku 2017), kdy jsem odcházel z VDSL nastalo to, čeho jsem se velmi obával. Počet instalací PIV v mém okolí začalo přibývat a rychlost i stabilita šla znatelně dolů.
Prvním projev byl ten, že stačil větší provoz ve směru uploadu nebo jen atmosferický jev jako lokální chvilková bouřka a LTE jednotka se přepojila na jiný vysílač s lepším signálem. K přepojí stačí rozdíl cca 5-10 dBm v hodnotě RSSI. Huawei jednotka dá bohužel přednost silnějšímu signálu, nehledě na použité pásmo. V mém případě tedy došlo k přepojení z 1800 MHz (pásmo 3) na 800 MHz (tuším pásmo 20). Rychlost poklesla z 40/15 na 10/15 Mbps, ve špičkách i na cca 6/12 Mbps.
Jedinou možností jak se dostat zpátky na placenou rychlost bylo 20x zmáčknout tlačítko reconnect a doufat, že se jednotka přepne. Ale dělejte to každý týden jak cvičená opice. Jednoho dne už se mi to ani nepodařilo a tak jsem podal reklamaci připojení.
T-Mobile o těchto problémech naštěstí ví a tak s tím neměl sebemenší problém. Dle mého si řekli, že bude alespoň o jednoho „měřiče“ méně = méně stížností. To přitom nebyl můj cíl. Já chtěl situaci řešit s technikem, který problematice rozumí a bude schopen mi sdělit alespoň kdy dojde k posílení v naší oblasti. Toho jsem se bohužel nedočkal.
Výsledkem tedy bylo odpojení antény, ukončení služby a nyní jsem šťastně připojen na lokální Wifi sdružení SPKFree.NET. Popravdě, je to úleva nebýt vázán u telekomunikačního giganta. Flexibilita a přímá komunikace menších providerů a sdružení je k nezaplacení. Ale o tom více příště 🙂
Tak dlouho jsem nad nabídkou TM přemýšlel a utvrzoval se v tom, že bezdrátová technologie nemůže přece nahradil kabel, až jsem se jednoho rána probudil a rozhodl se, že si to musím ověřit i v praxi. Racionální důvody jsem pro to neměl, ale zvědavost je silnější 🙂 Uvádím zkušenosti po cca 2 měsících provozu.
Ověřil jsem dostupnost a výsledek byl až 50 Mbit/s. V té době jsem měl k plné spokojenosti VDSL 20/2 s reálnou synchronizační rychlostí 19/2 Mbps. Musím podotknout, že pro vzdálenější přípojky 1200+ m jsou modemy od Zyxelu opravdu skvělá volba, používají chipset Broadcom (stejný používá Cetin na ústřednách). Asus DSL-AC56U s Trendchipem se chytnul jen na 12/2, ale o tom třeba jindy.
Zavolal jsem na TM a po ujištění, že lze přejít z jedné technologie na druhou jsem vytvořil objednávku. Do pár dní dojel technik někde od Ostravy s autem nějakého Gastro podniku (to mi moc nepřidalo na dojmu) a začali jsme s instalací. Bylo potřeba vylézt na střechu, střešní okno nemáme … První zádrhel. Tak dlouhý žebřík v autě nevozí, hlavně že na infolince jsem byl ujištěn, že se dostanou všude 🙂 Nicméně jsem s tím počítal a měl v záloze svůj. Napřed proběhl test dole, rychlost kolem 20 Mbps :/ Prý to asi víc nepojede, ale že to můžeme zkusit z větší výšky (bydlíme na kopci už tak vysoko). U okapu proběhl test už na 50 Mbps přesně. To mě překvapilo, ale zároveň jsem nebyl úplně přesvědčen o tom, jak moc stabilní to bude … Ale nejsem ten typ člověka co se hned vzdává. Risknul jsem to a pokračovali jsme v instalaci. Technik s sebou neměl ani nůž, takže byl trochu problém od sebe oddělit kabely, které jsem měl nachystané, ale el. páskou spojené k sobě do svazku. Dali jsme to nějak dohromady, nakonektorovali, namontovali výložník, zamířili a slezli dolů. Žádné supr trupr měření jak od profesionálů neproběhlo, ale ani jsem to v dnešní době kdy každý dělá všechno neočekával. Jen jsem se ještě pozastavil nad tím, že na vytištěné mapce byl nakreslen směr na jeden z vysílačů v centru. Ptám se, zda je tento opravdu nejlepší (970 m, ale zarušený)? Zda není lepší ten druhý za námi (3000 m, skoro v lukách)? „No vidíte, o tom ani nevím. Já dostal tuto mapku.“
Uvnitř proběhlo zapojení vnitřní jednotky a poslední test rychlosti (na zeď jsem si to pak dal já, bohužel nápis T je opačně). Ten byl o něco horší, cca 30-40/10. Přesto jsem podepsal, že s instalací souhlasím a přebírám zařízení i službu. Tím jsem se upsal na 2 roky. A začalo testování 🙂
Huawei vnitřní jednotka
První rozpaky, jak už bývá zvykem, přišly velmi rychle. Modem jsem cvičně restartoval a udělal nový test, 10/10. Aha … kde je problém. Modem Huawei B2338-168 se chytnul na vysílač z jiného směru s lepším signálem, ale bohužel na 800 MHz. Tak jsem hledal nějaké nastavení priorit BTS a nikde nic. Nastavení strohé, jak jinak. To je v pr .. řekl jsem si a začal klikat na ikonku pro reconnect. Asi po dvacátém kliku se to chytlo zpátky na správnou BTS 1800 MHz. Jen na této frekvenci lze provozovat rozumné rychlosti na Moravě. Takže OK, připojení je naštěstí stabilní a nepřepíná se jinam, pokud nedojde opět k vypnutí a zapnutí modemu.
Na přední části modemu je 5 LED diod ukazujících sílu signálu (SINR). Vidím 3 ledky, 1 ledku, 3 atd. Prostě signál skáče víc než bych čekal. Přesto nebyl problém dosahovat požadovaných rychlostí.
LTE 1800 MHz
Modem si sám volí kam se připojí, ale řídí se spíše signálem než frekvenčním pásmem, což je někdy škoda. Jinak frekvenční pásmo 3 znamená právě 1800 MHz. Hodnota 10 je 800 MHz, logické že?
Když porovnám na úvodu zmíněné VDSL a LTE, jednoznačně jsem po reálných zkušenostech pro LTE. Přestože se odezva zhoršila z 20 ms na 30, stabilita se zlepšila razantně, upload je vyšší 7x a když se píše 15 Mbps, tak to tak opravdu je. Není to burst na 5s jak u UPC a jiných společností (pokud je to dnes už jinak, tak mě opravte). Někdo na fóru strašil, že VPN přes UDP protokol bude problém a je ze strany TM omezený, ale nepotvrdilo se mi to. Funguje naopak o poznání lépe než s VDSL, hlavně díky tomu uploadu. Cetin se chvástá, že pevné připojení neohrozí žádná bouřka narozdíl od bezdrátu, ale opak byl pravdou. Po každé větší vichřici nebo bouřce nejelo ani to VDSL, takže v tom výhoda žádná není. Jedinou výhodu má, že tam lze garantovat nějakým způsobem rychlost, není to sdílené pásmo. Na druhou stranu LTE má tu výhodu, že při výpadku jednoho spoje se prostě přepojí jinam a ani si toho člověk nevšimne. Pro pevný internet vzduchem existuje i garance běžně dostupné rychlosti … Tak to vypadá aktuálně
Za velkou trvající odchylku rychlosti od běžně dostupné rychlosti stahování
a vkládá dat se považuje taková odchylka, která vytváří souvislou
detekovatelnou změnu výkonu služby přístupu k internetu delší než 30
minut, přičemž za detekovatelnou změnou výkonu přístupu k internetu se
považuje pokles alespoň jedné ze skutečně dosahovaných rychlostí
stahování či vkládání pod 50% hodnot rychlostí uvedených jako rychlost
běžně dostupná. Za velkou opakující se odchylku od běžně dostupné
rychlosti stahování a vkládání dat se považuje taková odchylka, při které
dojde alespoň ke třem detekovatelným změnám služby přístupu k internetu
delším než 1 minuta v časovém úseku 1 hodiny.
Běžně dostupná rychlost k datu (2.1.2018):
Tarif
Maximální / inzerovaná rychlost
Běžně dostupná rychlost
Minimální garantovaná rychlost
Stahování dat
Odesílání dat
Stahování dat
Odesílání dat
Stahování dat
Odesílání dat
Pevný internet vzduchem S
20 Mb/s
5 Mb/s
16 Mb/s
4 Mb/s
16 kb/s
16 kb/s
Pevný internet vzduchem M
50 Mb/s
15 Mb/s
40 Mb/s
12 Mb/s
16 kb/s
16 kb/s
Pevný internet vzduchem L
100 Mb/s
25 Mb/s
70 Mb/s
20 Mb/s
16 kb/s
16 kb/s
Těchto rychlostí připojení opravdu dosahuje, spíše jsou ještě lepší. Pravdou zůstává, že mám možná jen štěstí. Záleží samozřejmě na mnoha faktorech a hlavně oblasti, kde je připojení instalováno.
Na závěr bych chtěl dodat, že k přepnutí služeb z jedné technologie na druhou není ani v rámci jedné společnosti tak jednoduché, jak jsem si myslel. Měl jsem za to, že ke dni instalace LTE služby mi přestane běžet/fakturovat VDSL. To se nestalo a cca 20 dní běžely obě služby současně. Je tedy třeba počítat s přechodným větším poplatkem za daný měsíc.
Také jsem přišel o IPv6 a pevnou veřejnou IP adresu, to mě mrzí asi nejvíc. U LTE lze koupit, ale skoro za 180 Kč měsíčně.
Pár dalších dat na závěr …
Tracing route to google.cz [216.58.201.99]
over a maximum of 30 hops:
1 * * * Request timed out.
2 49 ms 33 ms 29 ms 194.212.194.18
3 64 ms 29 ms 34 ms 213.29.165.18
4 32 ms 33 ms 29 ms 213.29.165.18
5 31 ms 29 ms 33 ms 72.14.217.14
6 54 ms 30 ms 32 ms 108.170.245.49
7 124 ms 35 ms 126 ms 108.170.238.233
8 30 ms 30 ms 30 ms prg03s02-in-f3.1e100.net [216.58.201.99]
Tracing route to seznam.cz [77.75.79.39]
over a maximum of 30 hops:
1 * * * Request timed out.
2 36 ms 31 ms 25 ms 194.212.194.18
3 37 ms 38 ms 43 ms 213.29.165.18
4 60 ms 31 ms 31 ms 213.29.165.18
5 54 ms 37 ms 33 ms nix4.seznam.cz [91.210.16.195]
6 55 ms 33 ms 33 ms n7k-ko-a-vdc-1-po1.seznam.cz [185.66.188.7]
7 50 ms 33 ms 37 ms n7k-ko-a-vdc-2-po3.seznam.cz [185.66.188.25]
8 62 ms 34 ms 33 ms www.seznam.cz [77.75.79.39]
Tracing route to youtube.com [172.217.23.238]
over a maximum of 30 hops:
1 * * * Request timed out.
2 45 ms 30 ms 29 ms 194.212.194.18
3 50 ms 33 ms 33 ms 213.29.165.18
4 37 ms 28 ms 33 ms 213.29.165.18
5 42 ms 33 ms 33 ms 72.14.217.14
6 43 ms 33 ms 29 ms 108.170.245.33
7 47 ms 33 ms 33 ms 108.170.238.157
8 33 ms 29 ms 34 ms prg03s06-in-f14.1e100.net [172.217.23.238]
Pomalu si začínám zvykat, že v dnešní době už opravdu nic nefunguje na první dobrou (alespoň co se služeb a zedníků týče). Poslední moje zkušenost vznikla tak, že mě napadlo přenést VDSL internet od O2 k T-Mobile. Nápad to byl vskutku dobrý, T-Mobile v základu nabízí veřejnou IPv4 adresu a tu potřebuji k práci. Nelenil jsem a podal výpověď O2.
Čekalo mě obvyklé kolečko s předčasným ukončením, vyjasnění si pojmů se servisním číslem pro přenos, vyžádání čísla přenosu SMSkou místo klasické pošty (u jendoho operátora to nejde, u druhého ano .. ) abych nemusel čekat a následně 20 denní lhůta pro přenos. Do této chvíle vše šlo vcelku hladce.
14.8. ve 4:00 CEST došlo k přepnutí na T-Mobile. Jenže co se nestalo .. Synchronizační rychlost spadla z 19/2 Mbps na 15/0,7 Mbps. Náhoda? Nebo konkurenční boj? Zatím to vypadá tak, že Cetin je stále spíše O2 a každý přechod jinam musí nějak uměle komplikovat, aby to lidé moc často nedělali. Průběh je až moc podobný jako v článku na abclinuxu. Stejné počáteční problémy s maximální rychlostí. Proč to u jednoho jde a druhého ne, zvláště pokud se dráty přes noc nezměnily? Aktuálně čekám na vyjádření Cetinu, protože podpora T-Mobile nemá pravomoc s tím něco udělat a odkázali mě na ně. To mě na TM trochu mrzí, zvláště pokud jim musí být jasné o co jde a mají větší páky na Cetin než běžný smrtelník. Jsou tak i proti sobě, protože to odrazuje další potenciální zákazníky od přechodu.
Update
Chyba byla samozřejmě na straně T-Mobile, který měl špatně nastavenou rychlost. Bohužel jak už to bývá, musela proběhnout dalekosáhlá diskuse s Cetinem a T-Mobilem, než se našel někdo, kdo problém fundovaně vyřešil. Umím si zcela reálně představit, že většina klientů toto neřeší a existuje tak mnoho přípojek, které mají nastavenou špatnou rychlost (jinou než mohou mít).
Cíl: výměna stávajícího diskového pole za nové disky s větší kapacitou a překopírování dat.
Je potřeba vyjmout oba původní disky ze serveru. Zatím nejsou potřeba.
Do serveru vložit nové disky s větší kapacitou a udělat nové RAID 1 pole (CTRL+R během startu).
Teď ta sranda, po inicializaci server vypnout a odebrat jeden disk. Tím se z toho stane takový „invalidní“ RAID 1 bez jednoho disku 🙂 Je to čistě jen kvůli tomu, aby bylo k dispozici jedno SATA napájení.
Jeden ze starých disků se připojí na SATA konektor přímo na desce, nikoliv na PERC řadič.
Nabootovat clonezillu a provést disk-to-disk kopírování 1:1 včetně zavaděče MBR.
Starý disk odebrat.
Vrátit původní nový disk odebraný z RAIDu.
V záložce Foreign view odebrat foreign configuration, aby byl vrácený disk k dispozici a označen jako ready.
Dále z něj uděláme global HS, to přes klávesu F2 v přehledu disků.
Pole se tím začne samo rebuildovat. Tím je dosaženo toho, že naklonovaný disk se zároveň překopíruje na druhý nový disk, který se vracel v kroku 7.
Po úspěšném rebuildu je možné nabootovat z nových disků a upravit velikost jednotlivých oddílů disku tak, aby odpovídaly nové kapacitě disků.
Tím je proces zvětšování dokončen.
Poznámky pro mě:
Debian password reset – init=/bin/bash na konec řádku s kernelem
mount -n -o remount,rw /
passwd
fdisk /dev/sdx – úprava partitions
xfs_growfs /dev/sdx pro zvětšení na 100%
